Chvála
gurmánstvíZ
vyprávění vím, že můj otec jako dítě chodíval večer ke stolu vždy ve
společenském oděvu. Jeho otec (můj děd), ač byl synem ševce, ctil
tradici a jídlo bylo pro jeho rodinu společenský obřad. Pro mne toto
vyprávění splývalo s říší legend. Nevím jak vy, vážení hosté, ale já
jsem bohužel převážnou část života prožil ve společnosti, kde stravování
bylo pouhou konzumací potravy za účelem nezbytného doplnění životní
energie. Restaurace byly vlastně závodní kuchyně a pouze svou formou
provozu se od těch vyvařoven poněkud odlišovaly. Pro svůj citlivý
zažívací trakt jsem byl zvyklý je rozlišovat na ty, které mi jídlem
přímo škodily a na ty, které mi neublížily, ale těch bylo pranepatrně.
Tento
charakter přetrvává u nás v Ostravě dodnes. Tržní prostředí změnilo
formu a sortiment poskytovaných služeb k větší rozmanitosti, ale
základní filosofie stravování zůstává uniformní. Princip převahy výdělku
nad spokojeností hosta je naprosto zřejmý. Všude se vaří všechno
(jídelní lístky jsou často přímo knihami) a čím více se toho na talíř
naloží, tím to vypadá světovější. Nejhůře snáším restaurace, jejichž
majitelé nelitovali peněz na jejich co nejokázalejší interiéry. Téměř s
určitostí lze zde očekávat nekvalifikovanou obsluhu a špatné jídlo.
Jídlo
ale přeci může být něco více nežli pouhá konzumace potravy. Může se stát
gurmánským zážitkem. Co je to gurmánství? Je to schopnost vnímat všemi
smysly kvality nabízených pokrmů a nápojů. Skloubit pokrmy a jejich sled
se správným vínem je náročné umění, ale výsledný zážitek stojí za to.
Kvalitní a správné víno znásobuje dojem z chutného pokrmu a naopak, jen
při dobrém jídle lze plně vychutnat kvality vína.
Nejsem
v tomto oboru světákem, ale to málo vskutku kvalitních, ba mimořádných
zážitků, mne naučilo cenit si snahy poskytnout hostům co nejlepší
chuťové pocity. Nejde však jen o tyto pocity, ale o celkový pozitivní
dojem z návštěvy příslušných restaurantů, vyplývající z komplexního
přístupu personálu ke svým hostům – filosofií pohostinnosti dané
provozovny. Vnímám-li takovou snahu jako upřímnou, otázka ceny se stává
podružnou. Vždyť gurmánský zážitek nemusí být, ba ani není, otázkou
každodennosti. Je to zážitek mimořádný, tak jako návštěva Národního
divadla v Praze. Gurmánské požitky jsou rovnocenným duchovním
obohacením. Labužnictví není proto cílem, ale prostředkem k povznesení
ducha.
Vybízíme
Vás, vážení hosté, aby jste se dali s námi na cestu výuky vytříbeného
vkusu v oblasti gastronomie, resp. kulinářství – zkrátka gurmánství. Na
této cestě Vás rádi budou provázet Karel Řehák (šéfkuchař) a Michal
Skalský (sommelier, vrchní a majitel restaurantu) se svými
spolupracovníky.
S přáním dobré chuti |