Chvála gurmánstvíZ vyprávění vím, že můj otec jako dítě chodíval večer ke stolu vždy ve společenském oděvu. Jeho otec (můj děd), ač byl synem ševce, ctil tradici a jídlo bylo pro jeho rodinu společenský obřad. Pro mne toto vyprávění splývalo s říší legend. Nevím jak vy, vážení hosté, ale já jsem bohužel převážnou část života prožil ve společnosti, kde stravování bylo pouhou konzumací potravy za účelem nezbytného doplnění životní energie. Restaurace byly vlastně závodní kuchyně a pouze svou formou provozu se od těch vyvařoven poněkud odlišovaly. Pro svůj citlivý zažívací trakt jsem byl zvyklý je rozlišovat na ty, které mi jídlem přímo škodily a na ty, které mi neublížily, ale těch bylo pranepatrně.
Tento charakter přetrvává u nás v Ostravě dodnes. Tržní prostředí změnilo formu a sortiment poskytovaných služeb k větší rozmanitosti, ale základní filosofie stravování zůstává uniformní. Princip převahy výdělku nad spokojeností hosta je naprosto zřejmý. Všude se vaří všechno (jídelní lístky jsou často přímo knihami) a čím více se toho na talíř naloží, tím to vypadá světovější. Nejhůře snáším restaurace, jejichž majitelé nelitovali peněz na jejich co nejokázalejší interiéry. Téměř s určitostí lze zde očekávat nekvalifikovanou obsluhu a špatné jídlo.
Jídlo ale přeci může být něco více nežli pouhá konzumace potravy. Může se stát gurmánským zážitkem. Co je to gurmánství? Je to schopnost vnímat všemi smysly kvality nabízených pokrmů a nápojů. Skloubit pokrmy a jejich sled se správným vínem je náročné umění, ale výsledný zážitek stojí za to. Kvalitní a správné víno znásobuje dojem z chutného pokrmu a naopak, jen při dobrém jídle lze plně vychutnat kvality vína.
Nejsem v tomto oboru světákem, ale to málo vskutku kvalitních, ba mimořádných zážitků, mne naučilo cenit si snahy poskytnout hostům co nejlepší chuťové pocity. Nejde však jen o tyto pocity, ale o celkový pozitivní dojem z návštěvy příslušných restaurantů, vyplývající z komplexního přístupu personálu ke svým hostům – filosofií pohostinnosti dané provozovny. Vnímám-li takovou snahu jako upřímnou, otázka ceny se stává podružnou. Vždyť gurmánský zážitek nemusí být, ba ani není, otázkou každodennosti. Je to zážitek mimořádný, tak jako návštěva Národního divadla v Praze. Gurmánské požitky jsou rovnocenným duchovním obohacením. Labužnictví není proto cílem, ale prostředkem k povznesení ducha.
Vybízíme Vás, vážení hosté, aby jste se dali s námi na cestu výuky vytříbeného vkusu v oblasti gastronomie, resp. kulinářství – zkrátka gurmánství. Na této cestě Vás rádi budou provázet Karel Řehák (šéfkuchař) a Michal Skalský (sommelier, vrchní a majitel restaurantu) se svými spolupracovníky.
S přáním dobré chuti

Jan Folprecht
V Ostravě v restaurantu Na Hradbách, 10. září 2005